V prvním dílu letní minisérie Rozprav se zaměřujeme na jednu z nejčastějších mediálních zkratek – přesvědčení, že k pochopení zprávy stačí přečíst titulek. Na konkrétních příkladech ukazujeme, jak titulky vybírají informace, vytvářejí první rámec, ve kterém o události přemýšlíme, a proč se vyplatí položit si tři jednoduché otázky: Co víme? Co nevíme? A co si domýšlíme?

Ptali jsme se Adély Lemrové, vedoucí Oddělení podpory zdraví dětí a mládeže v Centru podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu. Je národní koordinátorka programu Škola podporující zdraví, který propojuje oblast vzdělávání, veřejného zdraví a wellbeingu dětí. V minulosti se podílela na výuce zdravotnické etiky na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde se mimo jiné zaměřovala na rozvoj kritického myšlení, rozhodování a etické argumentace studentů medicíny.

Zdroj: A. Lemrová

O tom jsme diskutovali s Borisem Štepanovičem, psychologem s více než 10 lety zkušeností v přímé práci s klienty a vlastní soukromou praxí. Profesně se také více jak 15 let věnoval výzkumu spotřebitelů a marketingové komunikaci, kde se zaměřoval na porozumění motivaci, spotřebitelskému chování a tvorbě relevantních reklamních sdělení. Působil jako Strategic Planner v agenturách Ogilvy, Havas a Geometry a jako Consumer Insight Manager pro Česko, Slovensko a Maďarsko ve společnosti Philip Morris ČR. Zastával také pozice Brand Managera a Account Directora pro značky jako Kozel, Panadol, Mars nebo Davidoff.

Zdroj: B. Štepanovič

O těchto a dalších otázkách mluví Denisa Hejlová, vědkyně a expertka na strategickou komunikaci a public relations. Působí na IKSŽ FSV UK, kde vyučuje, vede výzkumné Centrum pro strategickou komunikaci a garantuje magisterský obor Strategická komunikace. V letech 2011-23 vedla Katedru marketingové komunikace a public relations na IKSŽ. V roce 2020 zde otevřela nový obor Strategická komunikace jako první svého druhu na české vysoké škole. Od Asociace public relations získala Cenu za celoživotní přínos za rozvoj oboru public relations.

Zdroj: web FSV UK, LI Denisy Hejlové

O tématu diskutují Denisa Hejlová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, psycholog Boris Štepanovič a Adéla Lemrová ze Státního zdravotního ústavu. Moderátorkou debaty byla Lucie Šťastná.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

0:00:00–0:02:17  Představení hostů a tématu

0:02:18–0:20:47  1. část: Čím je specifická reklama a marketingová komunikace produktů, které mohou mít dopad na zdraví

0:20:48–0:42:17  2. část: Jak na nás může marketing působit a co na nás „zabírá“?

0:42:18–1:08:18  3. část: Jak na tyto jevy reagovat, co může pomoci spotřebitelům, jakou roli mají veřejné instituce a kde jsou limity individuální odpovědnosti

1:08:19–1:09:37  Rozloučení

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Na tyto a další otázky jsme se ptali Františka Gély, který působí jako akademický pracovník na IKSŽ FSV UK a věnuje se převážně výuce praktických seminářů zaměřených na fotožurnalistiku a televizní žurnalistiku. Ve své odborné práci se zabývá novými a digitálními technologiemi v televizním vysílání a fotožurnalistice. Kromě toho působí jako kameraman na volné noze na dokumentech, přímých sportovních přenosech a televizních pořadech.

Zdroj: F. Géla

Ptali jsme se Anny Hrbáčkové, která působí více než 10 let v oblasti sportovního PR a marketingu. Pracovala jako PR manažerka Českého svazu kanoistů či v agentuře Sport Invest, podílela se na organizaci řady mezinárodních a národních sportovních akcí. Jako doktorandka na IKSŽ FSV UK se zabývá tématem sportovních novinářek z pohledu sportovců, sportovkyň a publika. Vyučuje na Katedře žurnalistiky a nově spolupracuje s Českou basketbalovou federací v oblasti PR a komunikace.

Zdroj: A. Hrbáčková

Tyto a další témata zazní v bonusovém rozhovoru s Barborou Černoškovou, sportovní novinářkou a moderátorkou. Dvacet let působila v redakci sportu České televize, kde uváděla hlavní sportovní zpravodajskou relaci Branky Body Vteřiny nebo olympijská studia. S Českou televizí nadále spolupracuje na pořadech Sama doma a 13. komnata. Od roku 2025 působí na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a moderuje pořad Ženské podání na webu Sport.cz. Vystudovala FF MUNI, obor historie-filosofie a je také bývalou českou reprezentantkou v synchronizovaném plavání, vícenásobnou mistryní ČR.

Zdroj: B. Černošková

O tom diskutují novinářka a moderátorka Barbora Černošková, kameraman a sportovní fotograf František Géla a PR odbornice Anna Hrbáčková, kteří všichni působí i na IKSŽ. Hostující moderátorkou byla tentokrát Alice Němcová Tejkalová z IKSŽ, která se sama sportovní žurnalistikou dlouhodobě zabývá.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

0:00:00–0:01:05  Představení hostů a tématu

0:01:06–0:18:51  1. část: Emoce, společenský význam a mediální realita

0:18:52–0:47:05  2. část: Olympijské a paralympijské hry v širším kontextu: technologie, PR sportovců a silné příběhy v médiích

0:47:06–0:57:58  3. část: Propojení sportu, politiky a lidských práv

0:57:59–0:59:09  Rozloučení

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Tereza Klabíková Rábová působí jako proděkanka pro vnější vztahy na FSV UK a odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a public relations na IKSŽ FSV UK. Ve své akademické činnosti se zaměřuje na výzkum veřejné a mediální komunikace institucí i firem, diskurzivní analýzy a současný jazyk médií. Věnuje se také teorii i praxi komunikace vědy, podílela se např. na globální studii o důvěře ve vědce Trust in scientists and their role in society across 68 countries (2024) a spoluorganizovala konferenci Komunikace vědy 360°. Dlouhodobě se věnuje výuce v rámci Univerzity 3. věku.

Zdroj: web FSV UK

O tom jsme hovořili s Pavlou Hubálkovou, science communicator a popularizátorkou vědy. Přispívá do WIRED.CZ a spolumoderuje pořad Žárovky na Českém rozhlase. Je autorkou Substack newsletteru #Píšuovědě. Vystudovala biochemii a učitelství chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Doktorát z neurověd získala na 3. lékařské fakultě UK a také absolvovala Fullbright stáž na Northwestern University.

Zdroj: LinkedIn Pavly Hubálkové

Nahlédněte do zákulisí vědecké žurnalistiky v České televizi s Danielem Stachem – členem týmu vědecké redakce ČT, redaktorem a hlavním hlasem vědeckých pořadů Hyde Park Civilizace a Věda 24 na ČT24. Rozhovory vedl s 42 nositeli Nobelovy ceny, světově uznávanými vědci z různých oborů. Je nositelem prestižních ocenění za popularizaci vědy a žurnalistiku (např. Cena Ferdinanda Peroutky, Medaile Vojtěcha Náprstka či stříbrná medaile předsedy Senátu). Vystudoval FSV UK (obor Mediální studia) a VŠE.

Zdroj: web Daniela Stacha, Career Expo 2026

V únorové epizodě podcastu Rozpravy o médiích se těmito otázkami zabývají Tereza Klabíková Rábová, odborná asistentka z IKSŽ FSV UK zaměřující se na komunikaci vědy, Pavla Hubálková, vědecká novinářka působící mimo jiné v Českém rozhlase a magazínu Wired.cz, a Daniel Stach, vědecký redaktor a moderátor České televize.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

0:00:00–0:02:16 Představení hostů a tématu

0:02:17–0:17:06  1. část: Specifika vědecké žurnalistiky a role vědeckých novinářů a novinářek

0:17:07–0:53:53  2. část: Dilemata a výzvy vědeckých novinářek a novinářů

0:53:54–1:10:07 3. část: Jak může novinářská práce ovlivnit důvěru veřejnosti ve vědu a vědeckou komunitu a jak by měli vědečtí novináři a novinářky s publikem pracovat

1:10:08–1:11:26 Rozloučení

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Stanislav Šulc působí na byznysovém portálu Newstream.cz. Je vedoucím redakce Marketing & Media a editorem magazínu Víkend v Deníku. V roce 2024 vydal knihu Umělá inteligence: Vítejte v nové realitě. V roce 2025 se stal držitelem Ceny Toma Stopparda za esej Obchodní podmínky. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK.

Zdroj: S. Šulc

Lukáš Polák je novinář specializující se na vysílací technologie, kterým se věnuje od roku 2007. Působil v redakci DigiZone.cz. Spolupracuje s Českým rozhlasem na projektu Digitální rádio a od roku 2023 je externím redaktorem MediaGuru.cz. Od roku 2025 připravuje vlastní podcast Digitalk Lukáše Poláka zaměřený na broadcasting.

Zdroj: L. Polák

David Slížek působí jako šéfredaktor serveru Lupa.cz, kde se věnuje především tématům telekomunikací, technologií, médií, e-governmentu a IT. Je také spolupracovník Českého rozhlasu Plus, kde moderuje pořad Online Plus. Dříve pracoval jako editor a zástupce šéfredaktora u významných českých online deníků, např. IHNED.cz a Aktuálně.cz.

Zdroj: D. Slížek

David Klimeš vystudoval žurnalistiku, historii a ekonomii. Od roku 2014 vyučuje na Institutu komunikačních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí jako novinář v českých médiích. V minulosti vedl Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Je držitelem ceny Karla Havlíčka Borovského.

Zdroj: D. Klimeš

Odpovědi na tyto a další otázky hledají David Slížek, šéfredaktor Lupa.cz, Stanislav Šulc, vedoucí redakce Marketing & Media, který působí také na Newstream.cz, David Klimeš, novinář a pedagog působící na IKSŽ FSV UK, a Lukáš Polák, redaktor Mediaguru.cz a tvůrce podcastu Digitalk Lukáše Poláka.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:01:58
1. část:  0:01:59–0:32:45 Které důležité změny a události ovlivnily média v uplynulém roce?
2. část: 0:32:46–1:16:28 Politické, ekonomické i technologické souvislosti změn
3. část: 1:16:29–1:27:05 Jaký bude pro média rok 2026?
Rozloučení: 1:27:06–1:28:31

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

V nové epizodě podcastu Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá se sociálním psychologem Markem Vrankou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde v současnosti vyučuje na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky. Zároveň je také výzkumníkem v Pražském centru pro studium míru (Peace Research Center Prague) na Univerzitě Karlově a vede Pražskou experimentální laboratoř sociálních věd se zkratkou PLESS.

Shrnutí epizody a další doporučené zdroje k tématu najdete na webu Rozprav o médiích a webu CEDMO. Podcast Mediální minimum vznikl ve spolupráci projektu Rozpravy o médiích a mezinárodního projektu CEDMO. 

Lucie Šťastná si v bonusovém rozhovoru k Rozpravám o lokalitách v české herní produkci povídala s herním novinářem Janem Modrákem.

Jan Modrák působil od roku 1998 v herních médiích, mj. vedl časopisy jako Score nebo Oficiální PlayStation Magazín a televizní magazín Re-Play. Aktuálně natáčí podcast Modrák & Friends, kde se kromě aktuálních her věnuje i herní historii, vývoji her, zákulisí herního byznysu a herní kultuře obecně. Vedle toho poskytuje konzultace vývojářům, investorům a herním studiím. Pomáhá jim vylepšovat jejich hry, dělat správná rozhodnutí a dostat je k hráčům.

Zdroj: J. Modrák

Leni Krsová je herní designérka se specializací na design živoucích světů. Do herního vývoje přešla z akademické sféry, kde se věnovala interakcím člověka a stroje. Po práci na Kingdom Come: Deliverance 2 pro české Warhorse Studios, kde kromě herního designu pracovala i jako režisérka anglického dabingu, přešla pod polské studio Fool's Theory, které pracuje na remaku prvního Zaklínače. Působí jako lektorka herního designu. Nárazově mentoruje studentské a indie herní projekty, naposledy pro první ročník Pražského herního akcelerátoru.

Zdroj: L. Krsová

Zdeněk Záhora je konzultant a expert na herní vzdělávání v oblastech prototypování, game designu, game analysis, narrative designu a tvorby herních textů. Podílel se na vývoji her Pushmania, Last Train Home, Comanche, Dark Train a Future Factory. Působí jako lektor herního designu, herního výzkumu a herní historie na Masarykově univerzitě a je interním konzultantem herního inkubátoru GameBaze. Dlouhodobě podporuje brněnské herní podhoubí – spoluorganizuje GameDev Area Meetupy a je spoluzakladatelem spolků Herní klastr a MU Game Studies.

Zdroj: Z. Záhora

Diskutovat přišli herní designér a pedagog Zdeněk Záhora z Masarykovy univerzity, který se podílel například na scénáři a režii dabingu Last Train Home nebo Kingdom Come: Deliverance II. Dále herní novinář Jan Modrák, který dlouhodobě mapuje český herní průmysl a stojí za podcastem Modrák & Friends, a herní designérka Leni Krsová, dříve působící ve Warhorse Studios na Kingdom Come Deliverance II, nyní ve studiu Fool’s Theory v Polsku. Role moderátora se ujal Jaroslav Švelch, odborník na dějiny a kulturu počítačových her působící na IKSŽ FSV UK a na FAMU.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:40
1. část:  0:03:41–0:31:38 Do jaké míry se tematika českých reálií stává trendem?
2. část: 0:31:39–1:12:02 Praktické okolnosti tvorby takových her
3. část: 1:12:03–1:27:42 Co o českém národu a Česku hry vůbec říkají?
Rozloučení: 1:27:43–1:29:12

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

O těchto i dalších otázkách jsme mluvili s odborníkem na internetovou bezpečnost Kamilem Kopeckým z Univerzity Palackého. Kamil Kopecký je profesorem na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde vede Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Je nositelem mnoha ocenění v oblasti vzdělávání a prevence. Stojí například za projekty E-Bezpečí nebo Digidoupě. 

Pokud vás téma zaujme, na webu Rozprav o médiích najdete shrnutí epizody, citace z rozhovoru, vysvětlení pojmů i doporučené zdroje: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Mediální minimum je podcastová série projektu Rozpravy o médiích a mezinárodního projektu CEDMO o tom, jak fungují média kolem nás a jak se v nich neztratit.

Odpovídá Radek Palaščák, který vede na Univerzitě Palackého v Olomouci kreativní tým projektu Zdravá generace. Ten zkoumá životní styl českých dětí a dospívajících. Jako expert na komunikaci se specializuje na zjednodušování složitých témat a jejich překlápění do srozumitelné podoby. Jeho hlavním úkolem je tak „překládat“ jazyk vědců do praktických a jasných doporučení pro rodiče, školy i širokou veřejnost – zkrátka pro všechny, kdo mají o současnost i budoucnost českých dětí zájem.

Zdroj: R. Palaščák

Adéla Lábusová pracovala především v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství se zaměřením na multidisciplinární přístup v podpoře dětí se SVP a v Člověku v tísni ve vzdělávacích a sociálních programech. Jako metodik vzdělávání působila v Agentuře pro sociální začleňování. Nyní působí jako garantka tématu mediálního wellbeingu v Národním pedagogickém institutu a v oblasti prevence lektoruje v organizaci Jules a Jim a v oblasti vzdělávání pedagogů a i veřejnosti v organizaci SOFA.

Zdroj: Jules a Jim, NPI.

David Šmahel je profesorem na FSS a na FI MU v Brně. Vede tým Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS), který se zabývá socio-psychologickými dopady internetu a technologií. Je také vedoucím projektů EU Kids Online. Jeho aktuální výzkum se zaměřuje na využívání internetu adolescenty a dospělými, online rizika u dětí a adolescentů, konstrukce identit na internetu a virtuální vztahy, online závislosti a výzkumné metody kyberprostoru. Je také jedním z organizátorů každoroční konference Cyberspace.

Zdroj: Eduin.cz

Diskutovat přišel David Šmahel z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, vedoucí výzkumného týmu IRTIS a projektu EU Kids Online. Dále Radek Palaščák, vedoucí kreativního týmu projektu Zdravá generace.cz na Univerzitě Palackého v Olomouci, který se zaměřuje na komunikaci o zdravém životním stylu dětí, a v neposlední řadě také Adéla Lábusová, odbornice na digitální well-being a prevenci, působící v Národním pedagogickém institutu a organizaci Jules a Jim.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

Představení hostů a tématu: 00:00:00 – 00:02:50
 1. část: Co je mediální a digitální wellbeing a co o něm víme? – 00:02:51 – 00:13:05
 2. část: Jaké jevy může používání digitálních médií a technologií způsobit? – 00:13:06 – 00:53:29
 3. část: Jak na zdravý přístup k digitálním médiím? – 00:53:30 – 01:18:41
 Rozloučení – 01:18:42 – 01:20:02

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Na tyto a další otázky odpovídá historik a popularizátor historie Michal Stehlík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Památníku národního písemnictví. Je autorem knih i výstav, garantem oboru Muzejní studia a spoluautorem podcastu Přepište dějiny. V desátém dílu Mediálního minima nabízí fascinující pohled na vývoj médií, propagandy a fake news v průběhu staletí a na to, jak média ovlivňovala běh dějin – od reformace až po sametovou revoluci.

Pokud vás téma zaujme, navštivte web Rozprav o médiích, kde najdete shrnutí epizody, citace z rozhovoru, zdroje a doporučení na další čtení nebo poslech: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Mediální minimum je podcastová série projektu Rozpravy o médiích a mezinárodního projektu CEDMO, ve které se dozvíte, jak fungují média kolem nás, a získáte tipy, jak s médii lépe žít a rozumět jim. 

Alena Pospíšil Macková působí jako odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Dlouhodobě se věnuje výzkumu toho, jak sociální média ovlivňují politickou komunikaci. Zkoumá například, jak lidé i političtí aktéři tato média používají a jaké to má důsledky. Zabývá se jevy, jako jsou negativní kampaně, politická polarizace, neslušnost či konspirační myšlení.

Zdroj: A. Pospíšil Macková

Michel Perottino získal titul Ph.D. v oboru politologie na Právnické fakultě univerzity v Nice. V roce 2013 byl jmenován docentem na Katedře politologie IPS FSV UK. Od roku 2015 zastává pozici vedoucího Katedry politologie na Institutu politologických studií FSV UK. Ve své práci se zabývá především tématy politických stran v České republice a Francii, demokracie a politických systémů. Vyučuje předměty jako například Teorie politických stran, České politické strany, Sociologie politických stran, Český parlament a parlamentarismus a mnoho dalších.

Zdroj: web FSV UK

Paulína Tabery se více než 20 let věnuje výzkumu veřejného mínění. Většinu této doby strávila v Centru pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, nejprve jako junior analytička, poté jako zástupkyně vedoucího oddělení a v letech 2015 až 2024 jako vedoucí oddělení. Nyní v centru pracuje jako senior analytička. Vedla nespočet domácích i mezinárodních výzkumných projektů zaměřených na sběr dat a ve svém výzkumu se zabývá metodologií výběrových šetření, důvěrou a interpersonální a mediální komunikací jako faktorem ovlivňujícím postoje veřejnosti.

Zdroj: P. Tabery

Robert Le Veneur je CEO strategické poradenské firmy Le Veneur Sàrl se sídlem v Ženevě. Patří mezi nejcitovanější experty na strategické řízení firem a marketing ve střední Evropě. Vystudoval psychologii a politologii na Masarykově univerzitě a absolvoval studijní pobyty na Yale a Stanfordu. Ve své diplomové práci se zaměřil na analýzu nejefektivnějších prvků v předvolebních kampaních. V minulosti se podílel na kampani k referendu o vstupu Česka do EU i na několika dalších předvolebních kampaních. Z jeho klientů můžeme jmenovat mimo jiné společnosti T-Mobile, MasterCard, Saxo Bank, Kaufland, Pfizer, DATART, Sonnentor, Česká mincovna a Kärcher.

Zdroj: R. Le Veneur

Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK debatovala s Alenou Pospíšil Mackovou z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity. Pozvání přijal také politolog Michel Perottino, který působí na Katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Dále debatovala Paulína Tabery, senior analytička v Centru pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. A v neposlední řadě také Robert Le Veneur, expert na marketing ze společnosti Le Veneur Sàrl, kterou založil.

Zajímá vás jen některá část Rozprav? V tom případě využijte časování:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:11
 1. část: 0:03:12–0:36:05 Jaké strategie jednotlivé strany a hnutí zvolily? Jaké jsou nové trendy v politické komunikaci?
 2. část: 0:26:37–1:01:19 Jaký informační servis nám média poskytovala? Jaká je úroveň předvolebních debat? Jakou roli plní, jak a koho oslovují influenceři?
 3. část: 1:01:20–1:32:22 Předvolební kampaně a volby v kontextu předvolebních průzkumů a aktuálních událostí
 Rozloučení: 1:32:23–1:33:50

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

V nové epizodě podcastu Mediální minimum jsme se na to zeptali Lukáše Kutila, datového analytika projektu CEDMO, který se dlouhodobě věnuje realizaci celospolečenských i mezinárodních šetření zaměřených na podporu různých forem gramotnosti ve společnosti a v poslední době také na zkoumání vnímání deepfake videí. Ve výzkumu se v rámci projektu CEDMO Trends zaměřuje na zkoumání vnímání deepfake videí.

Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce Rozprav o médiích a projektu CEDMO. V každém díle poznáváme s naším hostem oblast médií z určitého úhlu pohledu, pokaždé také přinášíme tipy, jak s médii lépe žít nebo jak jim lépe porozumět.

Pozvání přijali 3 hosté: Lenka Waschková Císařová, docentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která se dlouhodobě věnuje tématu regionální žurnalistiky a lokálních médií, Roman Gallo, šéfredaktor redakcí Deníku, které patří do portfolia vydavatelství Vltava Labe Media, a Jan Žabka, redaktor a spoluzakladatel regionálního publicistického webu Okraj.cz.

Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO.

Své názory a zkušenosti sdíleli Jiří Špaček, odborník na AI automatizaci mediálních obsahů, Tomáš Večeřa, ředitel online zpravodajství FTV Prima a zástupce ředitele zpravodajství a publicistiky CNN Prima NEWS, Martin Malý, IT Head & ICT Transformation Manager společnosti Economia, Hana Moravcová, odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a public relations IKSŽ FSV UK, Klára Sommerová, Lead Privacy Counsel ve společnosti Reckitt, Jonáš Čumrik, „influencer v důchodu“ a ideamaker, advokátka Petra Dolejšová, Tomáš Zemánek, v době natáčení reportér Rádia Impuls a student magisterské žurnalistiky na IKSŽ FSV UK, Jan Motal, odborník na mediální etiku z Masarykovy univerzity, a Barbora Součková, redaktorka Radia Wave a doktorandka na IKSŽ FSV UK.

Z nejrůznějších médií se na nás neustále valí ohromné množství informací, obrazů, zvuků, textů i videí. Ale jak se z toho nezbláznit? Jak se v tom všem orientovat? Co se našim hostům a hostkám osvědčilo a co naopak ne? Mají podobné strategie, nebo se jejich přístupy liší? 

V prvním letním speciálu Mediálního minima uslyšíte tipy od Jana Jiráka, Davida Klimeše, Jana Křečka, Vlastimila Nečase, Marie Heřmanové, Jany Magdoňové, Dominika Voráče a Filipa Trhlíka. Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO.

Kryštof Kučmáš absolvoval magisterský program Bezpečnostní studia na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V současnosti působí na Českém telekomunikačním úřadě, kde se zaměřuje na regulaci digitálního trhu, zejména na vymáhání nových nařízení a přeshraniční spolupráci v oblasti digitálních agend. Dříve pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu a předtím se věnoval výzkumu v rámci Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. Během českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 se podílel na vyjednávání Data Aktu.

Zdroj: K. Kučmáš

Hana Moravcová působí jako odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a PR, kde se specializuje na hospodářskou politiku a zároveň se zajímá o digitální marketing. Vystudovala obor Hospodářská politika na Vysoké škole ekonomické v Praze a doktorský titul z ekonomie a financí získala na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své odborné práci se zaměřuje na hospodářské dějiny a business history kreativních odvětví, institucionální ekonomii, vztah mezi ekonomií a právem a na komunikaci hospodářských politik. Profesní zkušenosti získala mimo jiné jako referentka pro regulaci finančních trhů na Ministerstvu financí a jako metodik-expert pro regulaci pojišťovnictví v České národní bance.

Zdroj: H. Moravcová

Marek Lacina aktuálně působí jako Media & Digital Director v agentuře Marketup. Předtím zastával pozici Performance Marketing Director ve společnosti Invia.cz, kde vedl tým specialistů napříč trhy střední a východní Evropy. V minulosti působil také jako VP Digital Marketing v německé agentuře Advalyze, jako Director Programmatic Marketing v mezinárodní cestovní agentuře lastminute.com a na seniorních pozicích v předních e-commerce firmách, jako jsou KAYAK, eBay či AVG (dnes Avast). Má rozsáhlé zkušenosti se strategickým řízením kampaní v globálním měřítku, efektivním škálováním výkonu a dlouholetou praxí v práci s celým ekosystémem digitálních platforem.

Zdroj: M. Lacina

S Lucií Šťastnou z IKSŽ si povídala Klára Sommerová, Lead Privacy Counsel ve společnosti Reckitt, kde se zaměřuje na inovace, ochranu osobních údajů a umělou inteligenci. Je držitelkou magisterských titulů v oborech právo a žurnalistika a její profesní dráha propojuje právo, technologie a média. Díky tomuto mezioborovému zaměření se zapojila do řady mezinárodních projektů a spolupracovala s organizacemi jako European Youth Press, Rada Evropy, European University Institute ve Florencii, Asia Europe Foundation v Singapuru a dalšími. Už více než 13 let se věnuje proměnám práva a médií pod vlivem nových technologií a své poznatky přenáší do veřejně prospěšných iniciativ –například prostřednictvím workshopu o budování etických a udržitelných technologií s Women in Tech Cambodia nebo mentoringem výzkumu digitální úzkosti v rámci ASEF Young Leaders Summitu. Je absolventkou programu Aspen Young Leaders.

Zdroj: K. Sommerová

S moderátorkou Lucií Šťastnou z IKSŽ FSV UK debatovala Hana Moravcová – odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a public relations IKSŽ FSV UK se specializací na hospodářskou politiku a zájmem o digitální marketing, Klára Sommerová – Lead Privacy Counsel ve společnosti Reckitt, kde se soustředí na oblast inovací, osobních údajů a AI, Marek Lacina – Media & Digital Director agentury MarketUp a Kryštof Kučmáš – zaměstnanec Oddělení dozoru specializovaných agend v Českém telekomunikačním úřadu.

Zajímá vás jen některá část Rozprav? V tom případě využijte časování:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:14
 1. část: 0:03:15–0:27:33 Kdo všechno a jak naše osobní data používá a kdo dohlíží na to, aby se to dělo v souladu se zákonem? A proč by nás to vůbec mělo zajímat?
 2. část: 0:27:34–1:03:45 Co jsou cookies třetích stran, hrozí jim zrušení a jaká by byla případná budoucnost bez nich?
 3. část: 1:03:46–1:25:53 Jak se můžeme bránit proti nevhodnému zacházení s našimi daty, jaká je osvěta o této oblasti a kde leží hranice využívání osobních dat?
 Rozloučení: 1:25:53–1:27:19

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

V osmém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá s Filipem Trhlíkem, výzkumníkem z Univerzity v Cambridge, kde se věnuje problematice zaujatosti umělé inteligence a jejímu využití při čelení akutním společenským hrozbám. V Česku spoluzaložil neziskovou organizaci Verifee, která nabízí bezplatné rozšíření do prohlížeče varující uživatele před manipulativními zprávami za pomoci AI.

Pokud vás téma této epizody zaujalo, doporučujeme podívat se na náš web, kde najdete nejen informace o hostovi a použitých zdrojích k tomuto dílu, ale hlavně další tipy k přečtení, poslechu nebo zhlédnutí. Na Homepage a v Aktualitách najdete shrnující článek věnovaný přímo tomuto rozhovoru. https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO. V každém díle poznáváme s naším hostem oblast médií z určitého úhlu pohledu, pokaždé také přinášíme tipy, jak s médii lépe žít nebo jak jim lépe porozumět.

Jiří Špaček v Českém rozhlase postavil a spustil zpravodajský server i aplikaci iROZHLAS a podílel se na tvorbě audioportálu mujRozhlas. Zavedl AI systémy pro automatickou transkripci napříč všemi stanicemi a automatizované stříhání a publikování pořadů z živého vysílání Českého rozhlasu. V Mafře od roku 2012 vedl projekty SlowTV a Lidovky. V roce 2023 v Seznamu spustil Hacsiko, první AI radiovou moderátorku v Česku, a zároveň zavedl systém Stela, který převádí články do audia doplněného sound designem. Vyvinul 12 modelů syntetického hlasu a na rádiích Expres FM, Classic a Praha v roce 2024 implementoval systém Xena, který pro zpravodajské relace využívá AI technologie k načítání a publikování obsahu. Dále automatizoval noční vysílání.

Zdroj: J. Špaček

Anna Vošalíková se v Českém rozhlase věnuje digitálnímu obsahu, technologickým a obsahovým inovacím a také kreativnímu využití generativní umělé inteligence. Stojí za dlouhodobým projektem Digitální spisovatel a je autorkou série Rozluštěné záhady, inspirované konceptem tísnivého údolí (uncanny valley). Jako členka pracovní skupiny pro využití AI se aktivně podílí na samoregulační strategii Českého rozhlasu a hledá cesty, jak umělou inteligenci smysluplně zapojit do řešení technologických i obsahových výzev.

Zdroj: A. Vošalíková 

Odpovědi přináší Tomáš Večeřa, ředitel online zpravodajství FTV Prima a zástupce ředitele zpravodajství a publicistiky CNN Prima NEWS. Má za sebou více než dvacet let zkušeností v českých médiích. Kariéru začínal jako sportovní redaktor v MF DNES a na iDNES.cz, odkud později přešel do Deníku Sport, kde vedl web iSport.cz. Ve vydavatelství Czech News Center následně působil jako manažer sdíleného obsahu a vedoucí Traffic a Social Hubu. Do FTV Prima nastoupil v roce 2020 a stál u zrodu projektu CNN Prima NEWS. V rámci multiplatformního přístupu se zaměřil na spuštění nového webu a propojení digitálního a televizního zpravodajství.

Zdroj: T. Večeřa

Martin Malý má od ledna 2024 má v Economii na starosti vedení divize IT a rozvoj AI v oblasti business developmentu. Jedná se o zkušeného IT odborníka, který ve společnosti působil již v letech 2013 až 2015 a poté znovu mezi lety 2017 a 2019. Byl jednou z klíčových osob při zavádění paywallu na HN.cz a měl na starosti také redakční vývoj tohoto webu. V minulosti vytvořil několik internetových služeb, jako například Bloguje.cz nebo Gazetisto, vedl magazín zaměřený na vývojářskou komunitu a podílel se na implementaci placeného obsahu v různých online médiích. Vedle toho se věnuje i mikroelektrotechnice, o níž napsal pět knih.

Zdroj: M. Malý

S moderátorkou Lucií Šťastnou z IKSŽ FSV UK debatoval Martin Malý – IT head & ICT transformation manažer vydavatelství Economia, Anna Vošalíková – šéfdramaturgyně digitálního obsahu Českého rozhlasu, členka pracovní skupiny Českého rozhlasu pro užití umělé inteligence, dále Tomáš Večeřa – ředitel online zpravodajství FTV Prima a zástupce ředitele zpravodajství a publicistiky CNN Prima NEWS. A pozvání přijal i Jiří Špaček – odborník na AI automatizaci mediálních obsahů.

Zajímá vás jen některá část Rozprav? V tom případě využijte časování a poslechněte si jen některou ze tří částí debaty:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:02:23
  1. část: 0:02:24–0:26:10 Jak AI prostupuje tvorbou českých médií v posledních letech a jak s ní redakce pracují?
  2. část: 0:26:37–0:55:41 Pravidla pro používání AI a otázka označování jejího použití
  3. část: 0:55:42–1:25:45 Největší výzvy spojené s využitím AI v médiích a výhledy do budoucna
  Rozloučení: 1:25:46–1:27:06

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

V sedmém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá s Dominikem Voráčem, pedagogem a výzkumníkem z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se zaměřuje na sociální sítě, dezinformace, moderní formy propagandy nebo přínosy a rizika generativní umělé inteligence, a to zejména v edukativním kontextu. 

Pokud vás toto téma zaujalo, doporučujeme podívat se na web Rozprav, kde najdete nejen shrnuté klíčové informace z rozhovoru, ale také informace o hostovi a použitých zdrojích k tomuto dílu a další tipy k přečtení, poslechu nebo zhlédnutí, např. vzdělávací videa nebo příručky k tématu. Na Homepage a v Aktualitách najdete shrnující článek věnovaný přímo tomuto rozhovoru. https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO. V každém díle poznáváme s naším hostem oblast médií z určitého úhlu pohledu, pokaždé také přinášíme tipy, jak s médii lépe žít nebo jak jim lépe porozumět.

Táňa Zabloudilová je absolventkou bakalářského programu politologie a mediálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Působí jako publicistka zaměřující se na popkulturu, společnost a současná města. Byla editorkou Radia Wave, v současnosti je programovou ředitelkou festivalu Serial Killer, dramaturgyní Českého rozhlasu a pravidelně přispívá do médií jako A2larm, Aktuálně.cz, Artzóna, Finmag, Respekt a dalších. Zdroj: web festivalu Serial Killer

Iveta Jansová působí jako vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Ve svém výzkumu a výuce se zaměřuje na publika, fanouškovské komunity, marginalizované identity a zobrazování kriminalistek v kriminálních seriálech. Podílela se na několika výzkumných projektech týkajících se mediálního užívání českých publik, role veřejnoprávních médií v 21. století a vztahů mezi politiky a novináři.

Zdroj: I. Jansová

Michal Reitler je producent, scénárista, dramaturg a držitel sedmi Českých lvů. Aktuálně působí jako ředitel vývoje TV Nova a OnePlay. Absolvoval Katedru produkce na FAMU, kde dodnes vyučuje jako externí pedagog. Kariéru zahájil jako šéfproducent zábavy na TV Prima, následně vedl publicistiku a dokumentární tvorbu v České televizi. Stál u zrodu seriálu Ulice a jako kreativní producent České televize v letech 2012–2022 se podílel na úspěšných seriálech jako Případy 1. oddělení, Most! či Devadesátky. Je autorem oceňovaných minisérií inspirovaných skutečnými událostmi, jako jsou Dukla 61, Metanol nebo Božena.

Zdroj: M. Reitler

S moderátorkou Lucií Šťastnou z IKSŽ FSV UK debatovala Iveta Jansová, vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Michal Reitler, ředitel vývoje obsahu TV Nova a OnePlay, český televizní producent, scenárista a dramaturg, a Táňa Zabloudilová, kulturní publicistka a dramaturgyně programu festivalu Serial Killer.

Pokud nechcete poslouchat celou epizodu, využijte časování a vyberte si tu, která vás tematicky nejvíce zajímá:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:02:38
 1. část: 0:02:39–0:26:37 Jaká je současná česká seriálová tvorba?
 2. část: 0:26:37–1:04:09 Mediální reprezentace a poselství
 3. část: 1:04:10–1:33:08 Fanouškovství, tendence publika a úspěšné české seriály
 Rozloučení: 1:44:42–1:46:26

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

V šestém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá s Janou Magdoňovou, novinářkou Českého rozhlasu, která před 4 lety stála u zrodu projektu Ověřovna a nyní vysílá s kolegou Janem Cibulkou pořad Antivirus o kybernetické bezpečnosti.

Pokud vás toto téma zaujalo, doporučujeme podívat se na web Rozprav, kde najdete ve shrnujícím článku nejen shrnuté klíčové informace z rozhovoru, ale také informace o hostce a použitých zdrojích k tomuto dílu nebo další tipy na zdroje k vlastnímu ověřování, přečtení, nebo zhlédnutí. https://rozpravy.fsv.cuni.cz/ Podobný text je zveřejněn i na webu CEDMO (https://cedmohub.eu/cs/). 

Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO. V každém díle poznáváme s naším hostem oblast médií z určitého úhlu pohledu, pokaždé také přinášíme tipy, jak s médii lépe žít nebo jak jim lépe porozumět. 

Petr Szczepanik působí jako pedagog na Katedře filmových studií FF UK a externí konzultant pro Státní fond kinematografie. Ve svém výzkumu se zaměřuje na český filmový a televizní průmysl, proměny evropské producentské praxe, online strategie médií veřejné služby a digitalizaci evropského audiovizuálního trhu. V letech 2020–2023 vedl projekt TAČR ve spolupráci s Českou televizí, který se věnoval možnostem online obsahu a kurace veřejnoprávních médií. Dříve působil na FF MU, v Národním filmovém archivu a jako stipendista či hostující profesor v Německu, USA a Kanadě.

Zdroj: P. Szczepanik

Jan Jirák vede Katedru mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha a přednáší na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Je autorem několika publikací o médiích, mediální výchově a mediálních studiích. Vypracoval koncepci mediální výchovy pro základní školy a gymnázia pro Výzkumný ústav pedagogický MŠMT. V letech 1997–2000 byl předsedou Rady České televize a v letech 2010–2011 spoluautorem mediálně osvětového pořadu České televize Věřte, nevěřte. Kromě toho se věnuje překladu filmových a televizních scénářů i knih z angličtiny.

Zdroj: J. Jirák

Filip Rožánek vystudoval Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů Praha, obor PR a komunikace. V současnosti působí jako editor webu Digizone.cz a konzultant v oblasti sociálních sítí, digitální komunikace a komunikačních technologií. Vyučuje na Metropolitní univerzitě Praha v rámci bakalářského oboru Mediální studia. Pro Český rozhlas v minulosti pracoval jako analytik strategického rozvoje a vedoucí internetové redakce. Působil také jako šéfredaktor týdeníku Marketing & Media a editor inovací pro společnost Economia. V roce 2013 získal novinářskou cenu v kategorii Online žurnalistika a Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu.

Zdroj: www.rozanek.cz

Marína Urbániková je odbornou asistentkou na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií a na Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se zaměřuje na novinářskou autonomii, nezávislost médií veřejné služby, bezpečnost novinářů či důvěru veřejnosti v média. V letech 2022 až 2024 byla hlavní řešitelkou projektu Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby: očekávání, výzvy a příležitosti, podpořeného GAČR. V minulosti působila jako vedoucí výzkumného úseku v Kanceláři veřejného ochránce práv ČR.

Zdroj: M. Urbániková

Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK pozvala k debatě čtyři odborníky, kteří téma analyzovali z různých úhlů pohledu: Marínu Urbánikovou z Fakulty sociálních studií a Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Filipa Rožánka, mediálního analytika a editora Digizone.cz, Jana Jiráka z IKSŽ FSV UK a MUP a Petra Szczepanika z Katedry filmových studií Filozofické fakulty UK.

Zajímá vás jen některá část Rozprav? V tom případě využijte časování:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:06
1. část:  0:03:06–0:44:33 Co jsou média veřejné služby, praxe ze zahraničí, výzvy médií veřejné služby v 21. století
2. část: 0:44:34–1:14:28 Kontroverzní otázky kolem mediální novely
3. část: 1:14:29–1:44:41 očekávání a výhrady veřejnosti směrem k médiím veřejné služby
Rozloučení: 1:44:42–1:46:26

Zdroje a použité ukázky naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

V pátém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá o těchto otázkách s Marií Heřmanovou, sociální antropoložkou, která působí na Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky a přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pokud vás toto téma zaujalo, doporučujeme podívat se na web Rozprav, kde najdete nejen shrnuté klíčové informace z rozhovoru, ale také informace o hostce a použitých zdrojích k tomuto dílu nebo další tipy k přečtení, poslechu, nebo zhlédnutí, které se týkají tohoto tématu. Na Homepage a v Aktualitách najdete článek věnovaný přímo tomuto rozhovoru (se stejným názvem jako tady). https://rozpravy.fsv.cuni.cz/ 

Petr Lutonský je ředitel Rádia Prostor a producent podcastů. V minulosti 10 let pracoval v jedné z největších PR agentur Bison & Rose, předtím 10 let působil v médiích. Má zkušenosti se všemi typy médií (online, TV, radio, print) a během své kariéry prošel médii soukromými i veřejnoprávními. Aktuálně také působí v rámci vznikající Asociace digitálních tvůrců, která má hájit zájmy nezávislých tvůrců.

Zdroj: P. Lutonský

Hostem bonusové epizody podcastu Rozpravy o médiích na téma Regulace tvorby influencerů a digitálních tvůrců je Vadim Petrov – hudebník, pedagog, manažer a konzultant, který se dlouhodobě věnuje oblasti PR, politického marketingu a stakeholder managementu. Od března 2019 je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V minulosti působil na Úřadu vlády ČR a v roce 2017 byl uveden do Síně slávy Zlatého středníku profesního sdružení PR Klub. S moderátorkou Lucií Šťastnou si povídají především o jeho práci v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a jeho pohledu na svobodu projevu.

Zdroj: V. Petrov

Druhým hostem v rámci bonusových epizod k Rozpravám o médiích na téma Regulace tvorby influencerů a digitálních tvůrců, se kterým si Lucie Šťastná povídala, je Petra Dolejšová – odbornice na právo v oblasti marketingu, e-commerce, GDPR a ochrany značky. Petra je advokátka, tedy vystudovaná právnička a členka advokátní komory. V roce 2023 byla zařazena do TOP 20 pro „rozbourávání dinosauří komunity právníků a nastavování nového trendu pro lidskou advokacii“, což podle ní dokazuje její snahu přibližovat právo srozumitelně a lidsky. Přednáší na Univerzitě Karlově a za svou práci získala v roce 2023 ocenění Digitální osobnost roku. Žebříčky Economia a projekt #PRVNÍCH100LET ji v letech 2019-2023 zařadil mezi TOP 100 žen československého právního byznysu.

Zdroj: P. Dolejšová

Na tyto a další otázky odpovídá moderátorce Lucii Šťastné v bonusovém rozhovoru k Rozpravám na téma Regulace tvorby influencerů a digitálních tvůrců Jonáš Čumrik – ten má bohaté zkušenosti z různých pozic v této oblasti: sám začínal jako tvůrce, později se přesunul do role konzultanta a vyzkoušel i roli zadavatele. Mimo to na IKSŽ vyučuje předměty Influencer marketing a Trendy sociálních sítí.

Jonáš Čumrik působil od ledna 2023 jako strategy a idea director v Notino, předtím jakožto Digital Marketing Consultant pro Universal Music Group. Pracovní zkušenosti má mimo jiné také z agentury katz83. Hudební tvorbě se věnoval jako rapper pod uměleckým jménem Johny Machette a v roce 2013 získal ocenění Slavík roku v kategorii Hvězda Internetu.

Zdroj: J. Čumrik

Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK si povídala se čtyřmi hosty, kteří přinesli unikátní a někdy i protichůdné pohledy na dané téma: s Petrou Dolejšovou, advokátkou a školitelkou v oblasti práva a marketingu, Jonášem Čumrikem, ideamakerem, influencerem v důchodu a pedagogem na FSV UK. Pozvání přijal také Vadim Petrov, člen RRTV a hudebník, a Petr Lutonský, ředitel Rádia Prostor a šéf vznikající Asociace digitálních tvůrců.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

Představení hostů a tématu: 00:00:00–00:03:11
1. část: Dosavadní praxe regulace influencerů, vysvětlení základních pojmů a pozic aktérů – 00:03:12–00:38:24
2. část: Kdo může být považován za tvůrce audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a jaké povinnosti z toho mohou vyplývat?  – 00:38:25–01:08:28
3. část: Jaké kroky jednotliví aktéři zvažují a jaký vývoj můžeme v oblasti regulace digitální tvorby očekávat? – 01:08:29 – 01:26:20
Rozloučení – 01:26:21–01:28:02

Zdroje, tipy k dalšímu prozkoumání tématu i použité ukázky naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

V čtvrtém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá o těchto otázkách s Vlastimilem Nečasem, pedagogem a výzkumníkem působícím na Katedře mediálních studií na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na mediální teorie týkající se zpravodajství a účinků médií.

Pokud vás toto téma zaujalo, doporučujeme podívat se na web Rozprav, kde najdete nejen informace o hostovi a použitých zdrojích k tomuto dílu, ale také další tipy k přečtení, poslechu, nebo zhlédnutí, které se týkají tohoto tématu. V Aktualitách je článek věnovaný přímo tomuto rozhovoru (se stejným názvem jako tady). https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Tomáš Zemánek studuje magisterskou novinařinu na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Od začátku letošního roku pracuje jako reportér v Rádiu Impuls a nárazově spolupracuje s redakcí iDnes sportu v oblasti podcastů a videa. Má mnoho zkušeností jako moderátor, například z TV A11, vlastního internetového pořadu SUTERÉN a živých veřejných akcí. Jako moderátor veřejných debat s odborníky a šéfredaktory se zapojil do iniciativy otevřeného dopisu redakcím po střelbě na FF UK.

Zdroj: T. Zemánek

O těchto i dalších tématech mluví Barbora Součková, doktorandka na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a redaktorka na Radiu Wave, v bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma Mediální (ne)etika očima mladých s moderátorkou Lucií Šťastnou. 

Barbora Součková je studentkou doktorského programu Mediální studia na IKSŽ FSV UK. Jejím hlavním zájmem jsou vizuální studia, fotožurnalismus a válečná fotografie a gender a média. Na IKSŽ FSV UK taky vyučuje kurzy zaměřené na platformy žurnalistiky v kyberprostoru a na vizuální komunikaci a vizuální studia. Působí taky aktivně v médiích, aktuálně je redaktorkou publicistiky na Radiu Wave (ČRo), kde spoluvytváří redakční společensko-kulturní podcast Vlna. Dříve působila na RW jako zprávařka, má tříleté zkušenosti z tisku. 
Zdroj: B. Součková

O těchto i dalších tématech mluví Jan Motal, odborník na mediální etiku a vedoucí Centra pro mediální etiku a dialog na Masarykově univerzitě, v bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma Mediální (ne)etika očima mladých s moderátorkou Lucií Šťastnou. 

Jan Motal působí jako vedoucí Centra pro mediální etiku a dialog na FSS MUNI. Odborně se věnuje etice médií, podílel se na řadě analýz a studií dodržování zásad novinářské práce. Specializuje se na problematiku dehumanizace a reprezentace zranitelných a sociálně vyloučených skupin. Etiku vyučuje i na Cyrilometodějské teologické fakultě UPOL. Je jedním ze zakladatelů a organizátorů pravidelné konference o etice v dokumentárním filmu v rámci MFDF Jihlava, členem expertní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a redakční rady Deníku N. V rámci uměleckého kolektivu Dílo se věnuje i umělecké tvorbě. Publikoval řadu knih o radikalitě a dialogu, naposledy Radikální dramaturgii (2022) a Radikální teologii (2024).

Zdroj: J. Motal

Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK si povídala se třemi hosty, kteří přinesli unikátní pohledy na dané téma: s Janem Motalem, odborníkem na mediální etiku z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Barborou Součkovou, redaktorkou Radia Wave a doktorandkou na IKSŽ FSV UK, a Tomášem Zemánkem, reportérem Rádia Impuls a studentem magisterské žurnalistiky na IKSŽ FSV UK.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

Představení hostů: 00:00:00 - 00:02:33

1. část: Co je mediální etika a jaké principy jsou pro mladé novináře klíčové? - 00:02:37 - 00:22:36

2. část: Ohlédnutí za událostmi střelby na FF UK a reflexe kritiky mediálního pokrytí - 00:22:40 - 00:51:28

3. část: Co mladým novinářům na redakční etice v českých médiích vadí a je jejich hlas v  redakcích dostatečně slyšet? - 00:51:33 – 01:21:32

Rozloučení – 01:21:37 – 01:23:10

Zdroje a použité ukázky naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/r2024-12-novinarska-neetika-ocima-mladych/

Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce Rozprav o médiích a projektu CEDMO, její epizody vycházejí jednou měsíčně a moderátorka Lucie Šťastná se spolu s hosty zamýšlí nad tématy z oblasti médií. Vždy se snaží přinést na konci epizody tipy, jak s médii lépe žít nebo jim lépe rozumět. 

Ke každému dílu najdete shrnující text na webu Rozprav o médiích (homepage a Aktuality), kde jsou doporučeny další zdroje k poslechu, čtení nebo zhlédnutí. https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

O těchto i dalších tématech mluví Jan Hořeňovský v bonusovém rozhovoru, který moderovala Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK. Rozhovor navazuje na debatu „Svoboda projevu: v ČR vzkvétá, nebo chřadne?“, která byla součástí Rozprav o médiích.

Jan Hořeňovský je vedoucím právníkem v neziskové organizaci Institute H21 a vědeckým pracovníkem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Specializuje se na svobodu projevu, umělou inteligenci, regulaci sociálních sítí a otázky liberální demokracie. Je aktivním členem projektu Svobodaslova.online, který vytváří odbornou platformu podporující svobodu slova na národní i mezinárodní úrovni. Ve své práci se zaměřuje na odborné analýzy, advokační činnost a šíření povědomí o právních otázkách spojených s digitálním prostředím. Zdroj: J. Hořeňovský.

O těchto i dalších tématech mluví Bohumil Kartous v bonusovém rozhovoru, který moderovala Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK. Rozhovor navazuje na debatu „Svoboda projevu: v ČR vzkvétá, nebo chřadne?“, která byla součástí Rozprav o médiích.

Bohumil Kartous (1977) je jedním z předních odborníků na problematiku dezinformací a vzdělávací politiky v Česku. Působí jako prorektor Vysoké školy ekonomiky a managementu, mluvčí Českých elfů a spoluiniciátor kampaně Nelež, která usiluje o vyšší odpovědnost firem při boji proti dezinformacím. Je autorem knih „No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?“ (2019) a „Future: ON! Jak zkrotit šelmy digitální džungle“ (2023), ve kterých se zaměřuje na výzvy digitálního věku a budoucnost vzdělávání. V minulosti vedl Pražský inovační institut, působil v think tanku EDUin a spolupracoval s Aspen Institute Central Europe. Ve svých projektech propojuje vzdělávání, technologie a společenskou odpovědnost. Zdroj: Bohumil Kartous

Představení hostů: 00:00:00 - 00:02:04
1. část: Jaký je současný stav svobody projevu v České republice - 00:02:07 - 00:22:33
2. část: Nejnovější nebo plánovaná legislativa, česká i evropská - 00:22:37 - 01:02:17
3. část: Překážky ve svobodném vyjadřování a možnosti jak je překonávat - 01:02:21 - 01:24:55
Rozloučení - 01:25:00 - 01:25:40

Zdroje:
Listina základních práv a svobod. Čl. 17 [online]. Sbírka zákonů, částka 1, 1993 [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/...

Máme v ČR cenzuru? Deník.cz [online]. 2023-03-16 [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://www.denik.cz/...

Češi o svobodě slova: Vyjadřovat se můžeme, ale musíme si dávat pozor. Novinky.cz [online]. 2024-08-19 [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/...

Boj proti dezinformacím. Echo24.cz [online]. 2023-07-03 [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://www.echo24.cz/...

The Digital Services Act package. Commission.europa.eu [online]. [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://digital-strategy.ec.europa.eu/...

ZEMAN, Ladislav; CRHA, Miroslav. Konec divokého západu v digitálním světě [online]. Svobodaslova.online, 2022 [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://svobodaslova.online/...

Autocenzura. To je to nejhorší. Parlamentnílisty.cz [online]. 2023-10-11 [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://www.parlamentnilisty.cz/...

Rozpravy o médiích. MM#1: Jak rozumět světu médií s Janem Jirákem [podcast]. 2024-10-11 [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/...

HONZEJK, Petr. O sviních a svobodě slova [online]. Český rozhlas Plus, 2024-10-09 [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://www.mujrozhlas.cz/...

Použité ukázky:
Ukázka č. 1: Svoboda projevu je dnes téma, na které se už v průzkumech nemůžete ptát [video] . YouTube.  [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=z1Ipk-V2j4w&t=0s

Ukázka č. 2: Svoboda projevu a boj s dezinformacemi - konference ve Sněmovně / 24. dubna 2024 [video] . YouTube. [cit. 2024-11-14]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=WSJdyc-NLkk

Ukázka č 3: Václav Bělohradský - Jak vnímáte svobodu projevu? [video] . FaceBook . [cit. 2024-11-14] Dostupné z: https://www.facebook.com/EvropskaKomise.cz/videos/10154806330902216/

V druhém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá o těchto otázkách s Davidem Klimešem, ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který zároveň vyučuje na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce Rozprav o médiích a projektu CEDMO, její epizody vycházejí jednou měsíčně a moderátorka Lucie Šťastná se spolu s hosty zamýšlí nad tématy z oblasti médií. Vždy se snaží přinést na konci epizody tipy, jak s médii lépe žít nebo jim lépe rozumět. 

Ke každému dílu najdete shrnující text na webu Rozprav o médiích (homepage a Aktuality), kde jsou vysvětleny některé složitější pojmy či jevy zmíněné v dané epizodě a doporučeny další zdroje k poslechu, čtení nebo zhlédnutí. https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Nejen to se dozvíte v nejnovějším bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma Lesk a bída regionální žurnalistiky, ve kterém si Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK povídá s Lenkou Waschkovou Císařovou, docentkou na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně.

Lenka Waschková Císařová je autorkou připravované monografie The Margins of Journalism a autorkou časopiseckých článků a kapitol v knihách na související témata. Vývoji novinářské práce v lokalitách se momentálně věnuje také v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Dříve pracovala jako lokální novinářka. Dnes působí jako docentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky FSS Masarykovy univerzity v Brně. Ve své výuce a výzkumu se zaměřuje na lokální média, vlastnictví médií, proměny novinářské práce a transformaci mediálních trhů. Zdroj: L. Waschková Císařová

To se dozvíte v nejnovějším bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma Lesk a bída regionální žurnalistiky, ve kterém si Lucie Šťastná povídá s redaktorem publicistického regionálního webu Okraj.cz Janem Žabkou.

Cílem Jana Žabky bylo založit regionální redakci v Ostravě už od studií žurnalistiky. Než se mu to však v roce 2023 podařilo s webem Okraj.cz, sbíral zkušenosti v nezávislé redakci HlídacíPes.org. Věnoval se především problematice manipulací v digitálním světě a jejich dopadu na společnost. Na stejné téma uspořádal desítky workshopů pro studenty a seniory po celém Česku. Věnoval se tvorbě vzdělávacích videí na platformě TikTok a byl za to nominovaný na Novinářskou cenu za inovativní online žurnalistiku v roce 2022. Na začátku své kariéry psal také pro zpravodajský web Aktuálně.cz a vedl studentský časopis Houpací Osel, kde spolupracoval s mezinárodním investigativním týmem Bellingcat. Po letech se vrací do své domoviny věnovat se tomu, co mu dává největší profesní smysl: přinášet nezávislé, kvalitní a důvěryhodné informace o místě, které je na okraji celostátního mediálního zájmu spolu se dvěma skvělými novinářkami.

Foto: Filip Fryml

Zdroj: Okraj.cz

O problematice regionální žurnalistiky v České republice debatovala Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK společně s Lenkou Waschkovou Císařovou, docentkou na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která se dlouhodobě věnuje tématu regionální žurnalistiky a lokálních médií, Romanem Gallo, šéfredaktorem redakcí Deníku, které patří do portfolia vydavatelství Vltava Labe Media, a Janem Žabkou, redaktorem a spoluzakladatelem regionálního publicistického webu Okraj.cz.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, podívejte se, jakým tématům jsme se věnovali, a najděte si, co vás zajímá, podle časování:

Představení hostů: 00:00:00 – 00:02:12
1. část: Jaký je stav české regionální žurnalistiky – 00:02:17 – 00:30:09
2. část: Největší problémy a výzvy regionální žurnalistiky – 00:30:13 – 00:56:19
3. část: Co by regionální žurnalistice pomohlo – 00:56:24 – 01:23:34
Rozloučení: 01:23:38 - 01:24:59

Zdroje:

Uncovering news deserts in Europe Risks and opportunities for local and community media in the EU – Centre for Media Pluralism and Media Freedom, únor 2024, dostupné také z: https://cadmus.eui.eu/handle/1814/76652

WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. We Were Innovators, but We Gave up : The Muted Digital Transition of Local Newspapers. Digital Journalism. Abingdon: Routledge Journals, Taylor & Francis, 2024, roč. 12, č. 1, s. 83-100. ISSN 2167-0811. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1080/21670811.2023.2180405.

WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. Backed Into a Corner : Structural Changes That Lead to Local News Deserts. Media and Communication. Lisbon: Cogitatio, 2023, roč. 11, č. 3, s. 381-389. ISSN 2183-2439. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.17645/mac.v11i3.6731.

Regionalní novinařina je klíčová, v Česku ale živoří. MediaGuru.cz [online]. 2024-04-04 [cit. 2024-10-17]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2024/04/regionalni-novinarina-je-klicova-v-cesku-ale-zivori/

Okraj.cz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné z: https://www.okraj.cz/

Regionální novináři zakládají vlastní asociaci. MediaR.cz [online]. 2024-10-03 [cit. 2024-10-17].

Dostupné z: https://www.mediar.cz/regionalni-novinari-zakladaji-vlastni-asociaci/

Roman Gallo: Dosah Deníků v regionech je větší než před lety. MediaGuru.cz [online]. 2024-05-15 [cit. 2024-10-17]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2024/05/roman-gallo-dosah-deniku-v-regionech-je-vetsi-nez-pred-lety/

Použité ukázky:

Ukázka č. 1:

Olomoucký kraj vyhlásil stav nebezpečí. Šumperský deník [online]. 2024-09-14 [cit. 2024-10-17].

Dostupné z: https://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/olomoucky-kraj-vyhlasil-stav-nebezpeci-

20240914.html

Události [online]. Česká televize. 2024-09-14 [cit. 2024-10-17]. Dostupné z:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/224411000110914/

Ukázka č. 2 a č. 3:

Je Ostrava zpravodajská poušť? [video]. YouTube. [cit. 2024-10-17]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=nd4RnS-IOog

V úvodním díle nové podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá o těchto otázkách s profesorem mediálních studií – Janem Jirákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.

Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce Rozprav o médiích a projektu CEDMO, její epizody vycházejí jednou měsíčně a moderátorka Lucie Šťastná se spolu s hosty zamýšlí nad tématy z oblasti médií. Vždy se snaží přinést na konci epizody tipy, jak s médii lépe žít.

Vlastimil Nečas působí na Katedře mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v Praze. Věnuje se výzkumu procesů nastolování témat (agenda-setting), teoriím mediálních účinků a analýzám mediálních obsahů, zejména v souvislosti s médii veřejné služby. Spolupracuje s organizací dTest, o.p.s. a společností Media Tenor.  Zdroj: V. Nečas

Foto: Filip Fryml

Tyto otázky vám zodpoví nejnovější bonusový rozhovor, ve kterém si Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK povídá s Andreou Průchovou Hrůzovou, vizuální socioložkou působící na Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a na Institutu sociologických studií FSV UK.  

Je vizuální socioložka. Jako badatelka pracuje na Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a vyučuje na Katedře sociologie ISS Fakulty sociálních věd. Po dobu 12 let vedla (a založila) Platformu pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Publikuje časopisecky i knižně doma i v zahraničí. V červnu 2024 vyšel soubor esejí „V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století“ (Akropolis). Věnuje se překladu knih z oblasti anglo-americké vizuální teorie. Zdroj bia: A. Průchová Hrůzová

Foto: Filip Fryml

 Foto: Filip Fryml

Diskuzi moderuje Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK. Téma násilí v televizním zpravodajství rozebírala s Andreou Průchovou Hrůzovou, vizuální socioložkou a badatelkou Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a FSV UK, Jakubem Szántó, dlouholetým blízkovýchodním zpravodajem a nyní redaktorem zahraniční redakce České televize, a Vlastimilem Nečasem, odborným asistentem na Katedře mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v Praze.

Pokud vás zajímá jen určité téma, kterému jsme se věnovali, můžete si ho jednoduše najít podle času:

Úvod a představení hostů: 00:00:00 – 00:02:07
1. Část: Zobrazování násilí v TV zpravodajství: 00:02:13 – 00:44:14
2. Část: Etický a profesní rozměr zacházení s obrazy násilí v TV zpravodajství: 00:44:19 – 01:14:55
3. Část: Dopady zobrazeného násilí v TV zpravodajství na diváky: 01:15:00 – 01:35:00
Rozloučení: 01:35:00 – 01:36:40

Zdroje: 

Záznam neveřejného semináře Rady ČT o vysílání ČT k válce v Pásmu Gazy: https://www.ceskatelevize.cz/rada-ct/prenos-jednani-po-internetu/?IDEC=224%20254%2000056/1001

Analýza mediálního pokrytí konfliktu Izrael-Hamás z hlediska dodržení zásad veřejné služby v České televizi v období 7. 10. – 31. 10. 2023 (CEMES FSV UK, duben 2024): https://img.ceskatelevize.cz/press/7080.pdf

Analýza mediálního pokrytí konfliktu Izrael-Hamás z hlediska dodržení zásad veřejné služby (MUNI FSS): https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/api/media/documents/7079.pdf/

Článek 17 Etického kodexu České televize o zobrazování násilí: https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/kodex-ct/cl-17-zobrazovani-nasili/

K teorii:

Michael Kunczik. Masová komunikace, 1995

Adam Suchý. Mediální zlo: mýty a realita, 2007

Andrea Průchová Hrůzová. V zajetí obrazu, 2024.

Tip na další poslech: rozhovor s Adamem Suchým na Idnes.cz https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/adam-suchy-rozstrel-mozek-nasili-media-spatne-zpravy.A231208_173235_domaci_vov

Ukázky:

Události ČT, 11. 10. 2023, zobrazení násilí při útocích na Izrael: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/223411000111011/

Události ČT, 15. 5. 2024 – atentát na Roberta Fica: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/224411000100515/cast/1045349/

ČT24, 14. 7. 2024 – atentát na Donalda Trumpa: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/na-mitinku-trumpa-se-strilelo-exprezident-by-mel-byt-v-poradku-351099

Záznam neveřejného semináře Rady ČT o vysílání ČT k&

Na tyto otázky se v našem posledním letním speciálu ptala Lucie Šťastná z IKSŽ Marka Stoniše, šéfredaktora měsíčníku TO!

Marek Stoniš studoval před rokem 1989 polonistiku, pracoval ale také jako dělník tehdejších Vítkovických železáren a strojíren a vystupoval jako politický opozičník. Po roce 1989 prošel několika periodiky jako například Český deník, Lidové noviny, Mladá fronta, Týden, Instinkt a dlouhá léta působil také jako šéfredaktor časopisu Reflex. Odtamtud odešel v lednu 2023 a od října 2023 se stal šéfredaktorem nového společensko-politického měsíčníku TO! a s ním spojeného webu s názvem Denik.to. Zároveň spolupracuje i s Rádiem Prostor, které již rok vysílá místo Rádia Zet, pro Rádio Prostor natáčí rozhovory.

V našem třetím letním speciálu si Lucie Šťastná z IKSŽ povídá se Sašou Uhlovou, redaktorkou deníku Alarm. 

Saša Uhlová je česká levicově zaměřená novinářka. Po střední škole, kterou ukončila maturitou ve francouzském Grenoblu, vystudovala romistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2009 do roku 2016 pracovala jako redaktorka Deníku Referendum. Od roku 2017 je redaktorkou Alarmu. V minulosti psala také sloupky pro Respekt, bratislavskou Pravdu nebo Tvar, byla redaktorkou měsíčníku Romea a také 4 roky vyučovala na Romské střední škole sociální v Kolíně. Věnuje se sociálním tématům, pracovním podmínkám, interkulturnímu porozumění a sociální soudržnosti. Mimo jiné vytvořila sérii reportáží o podmínkách práce nekvalifikovaných nebo nízkopříjmových skupin obyvatel v Česku pod názvem Hrdinové kapitalistické práce, na kterou pak navázala i reportážemi o podmínkách špatně placené práce v Evropě. Kromě reportáží o tom vydala i knihy a Apolena Rychlíková pak na základě jejích reportáží natočila dokument Hranice práce.

Foto, technika a střih: Filip Fryml

Odpovědi na tyto otázky vám přinese nejnovější letní speciál, ve kterém se Lucie Šťastná baví o mediální výchově a s ní spojených výzvách pro učitele s Michalem Kaderkou, učitelem mediální výchovy na Gymnáziu Na Zatlance a organizátorem mediálního vzdělávání ve společnosti Seznam.

Michal Kaderka vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy aprobaci dějepis – základy společenských věd. Od roku 2010 učil mediální výchovu na Gymnáziu Na Zatlance, odkud přechází na Gymnázium Paměti národa. Michal má dlouholeté zkušenosti z oblasti marketingu a PR. Řadu let píše na svém webu Svět médií.info otevřenou učebnici mediální výchovy, která má sloužit všem učitelům, spravuje také facebookovou skupinu pro všechny, kteří chtějí sdílet informace pro výuku mediální výchovy. Zároveň se je osobou zodpovědnou za mediálně vzdělávací projekty ve společnosti Seznam, takže Michal například pořádá kurzy pro ostatní učitele v rámci Akademie mediálního vzdělávání nebo jednou za rok organizuje Festival mediálního vzdělávání.

Technika, střih i foto: Filip Fryml.

Odpovědi na tyto otázky vám přinese nejnovější díl Rozprav o médiích, ve kterém si Lucie Šťastná povídá s Terezou Masopustovou, hlavní analytičkou společnosti STEM.

Tereza Masopustová působí ve společnosti STEM od března 2023 jako hlavní analytička i jako hlavní analytička projektu České zájmy v EU. Působila v komunikačním týmu českého předsednictví v Radě EU na Úřadu vlády. Tam se věnovala hlavně práci s novináři a logistice v oblasti médií na vrcholných předsednických akcích. Působila také v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Na tyto otázky se ptala Lucie Šťastná z IKSŽ Petra Justa, vedoucího Katedry politologie a anglofonních studií na Metropolitní univerzitě Praha, v nejnovějším bonusovém rozhovoru Rozprav o médiích.

Petr Just absolvoval doktorské studium politologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde rovněž od roku 2005 (dnes externě) přednáší. V současné chvíli je vedoucím Katedry politologie a anglofonních studií na Metropolitní univerzitě Praha. Specializuje se na otázky fungování demokratických systémů a institucí. Ve své pedagogické práci se zaměřuje na komparativní politologii, zejména na politické, vládní a stranické systémy České republiky (vč. období Československa) a dalších zemí střední Evropy, USA a vybraných zemí západní Evropy. Zdroj: P. Just.

Foto: Filip Fryml

Zdroj: O. Kopa

Irena Cápová v českém Forbesu pracuje od jeho počátku, byla součástí malého týmu, který magazín na český trh v roce 2011 uvedl. Stejně dlouho tu má na starosti i tradiční žebříček Nejvlivnější ženy Česka a speciály Forbes Woman a Forbes Woman Fintech, zaměřené na ženy v byznysu. Jejím velkým koníčkem je historie i současnost evropské aristokracie. Na Forbes.cz vyšlo už přes 200 dílů jejího autorského sloupku Forbes Royal, v roce 2022 vydala knihu Královna všech o královně Alžbětě II. a jejím odkazu.

Zdroj: I. Cápová.
Foto: Filip Fryml.

Lucie Šťastná z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky diskutuje společně s vedoucí Katedry žurnalistiky na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlov Alicí Němcovou Tejkalovou, zástupkyní šéfredaktora prestižního magazínu Forbes a autorkou pravidelného sloupku věnovaného britské královské rodině Forbes Royal Irenou Cápovou a v neposlední řadě i šéfredaktorem zpravodajství na rádiu Frekvence 1, zástupcem šéfredaktora v časopisu Reflex a dříve moderátorem podcastu zaměřeného na královskou rodinu na rádiu Zet Ondřejem Kopou.

Pokud máte zájem poslechnout si konkrétní část epizody, zde jsou vypsané časy, kdy která začíná: 

Úvod a představení hostů: 00:00:00 – 00:02:22

1. část – Královské rodiny v českých médiích: 00:02:22 – 00:28:32            

2. část – Komunikace britské královské rodiny: 00:28:38 – 00:58:42

3. část – Další královské rodiny v Evropě, srovnání s britskou královskou rodinou: 00:58:47 – 01:19:40

Závěr a rozloučení: 01:19:46 – 01:21:20

Tato témata probírala Lucie Šťastná z IKSŽ s novinářkou a politoložkou Evou Svobodovou v nejnovějším bonusovém rozhovoru k dubnovým Rozpravám o médiích, které se zaměřily na téma Švarcsystém v českých médiích. 

Eva Svobodová je novinářka a politoložka, která v rámci doktorského studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zkoumá francouzskou politiku a její vztah k sekularismu. Několik let působila jako redaktorka publicistiky v Českém rozhlase na Radiu Wave, kam ještě občas přispívá svými texty. Nyní pracuje pro Český rozhlas, konkrétně ji můžete slyšet na stanici Český rozhlas Plus a také píše komentáře o francouzské politice pro deník Právo.

Foto: Filip Fryml

Zdroj: Eva Svobodová

Tato témata rozebírala Lucie Šťastná z IKSŽ s místopředsedkyní Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárkou Homfray v nejnovějším bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma Švarcsystém v českých médiích.

Šárka Homfray vystudovala Právnickou fakultu UK a genderová studia na Fakultě humanitních studií UK. Dnes působí nejen jako právnička, ale také jako odborářka a místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací. Je autorkou úspěšné knihy Proč jsme tak naštvané? a spoluautorkou podcastu Pay Gap o ženách v práci. Věnuje se především tématům spojeným se státní správou, diskriminací nebo genderovými aspekty práva. V neposlední řadě spoluzaložila spolek Ženy v médiích.

Zdroj: Š. Homfray.

Foto: Filip Fryml.

Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v nejnovějším bonusovém rozhovoru, ve kterém se baví Lucie Šťastná z IKSŽ s přednášející na FSV UK a socioložkou médií z FSS MU Marínou Urbánikovou.

Marína Urbániková v minulosti působila jako vedoucí výzkumného úseku v Kanceláři veřejného ochránce práv ČR. Dnes pracuje jako odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky FSS a na Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty, obojí na Masarykově univerzitě. V současné době je hlavní řešitelkou projektu Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby: očekávání, výzvy a příležitosti, podpořeného Grantovou agenturou České republiky. Zároveň je členkou správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a spoluzakladatelkou spolku Ženy v médiích, platformy pro sdílení zkušeností a řešení problémů, kterým novinářky čelí. Zdroj: M. Urbániková.

Zdroj: Marína Urbániková
Foto: Filip Fryml

O problému švarcsystému v českých médiích debatovala Lucie Šťastná z IKSŽ společně s Šárkou Homfray, odborovou právničkou a místopředsedkyní Odborového svazu státních orgánů a organizací, Marínou Urbánikovou, socioložkou médií z FSS MU, přednášející na FSV UK a  na Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty MU, zakládající členkou spolku Ženy v médiích, a také Evou Svobodovou, novinářkou a politoložkou spolupracující s Radiem Wave, ČRo Plus a deníkem Právo.

Diskusi si můžete pustit i po částech:

00:00:00 - 00:03:22 Úvod a představení hostů
 00:03:27 - 00:26:06 1. část: Co je to švarcsystém a jak v českých médiích funguje?
 00:26:12 - 00:52:36 2. část: Dopady na novinářskou práci, žurnalistiku a demokracii
 00:52:42 - 1:10:38  3. část: Jaké mají novináři možnosti změnit tuto situaci?
 01:10:40 - 01:12:08 Závěr a rozloučení

O těchto otázkách se bavila Lucie Šťastná z IKSŽ s předsedou Syndikátu novinářů ČR Adamem Černým v nejnovějším bonusovém rozhovoru, který vyšel k Rozpravám o médiích na téma Ideály a výzvy současné české žurnalistiky. 

Adam Černý vystudoval tehdejší Fakultu žurnalistiky v roce 1976 a téměř celý profesní život strávil v médiích. Jako komentátor působil například v České televizi, měsíčníku Týden, Zemských novinách nebo v Lidových novinách, kde zároveň pracoval jako vedoucí zahraničněpolitického dění. Od roku 2002 až 2014 pracoval jako redaktor a komentátor pro Hospodářské noviny, se kterými dodnes spolupracuje. Od roku 2009 je také předsedou Syndikátu novinářů České republiky a dodnes pravidelně komentuje mezinárodní politiku a svět médií v Českém rozhlase a České televizi. V roce 2005 získal cenu Ferdinanda Peroutky. 

Zdroj: A. Černý.

Foto: Filip Fryml 

O jedné z výzev české žurnalistiky – dezinformacích a fake news – se bavila Lucie Šťastná z IKSŽ společně s Filipem Rožánkem, editorem webu Digizone.cz.

Filip Rožánek vystudoval obor PR a komunikace na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. V minulosti pracoval například pro Český rozhlas jako analytik strategického rozvoje a dělal vedoucího internetové redakce. Působil také jako šéfredaktor týdeníků Marketing & Media a editor inovací pro společnost Economia. Nyní pracuje jako editor webu Digizone.cz nebo jako konzultant v oblasti sociálních sítí, digitální komunikace a komunikačních technologií a externě spolupracuje s různými médii, například s Hospodářskými novinami, Českým rozhlasem, Reflexem nebo Aktuálně.cz. V roce 2013 získal novinářskou cenu v kategorii Online žurnalistika a Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu. 

Zdroj: https://www.rozanek.cz/.

Foto: Filip Fryml

Pokud vás téma objektivity v médiích zajímá, poslechněte si nejnovější bonusový rozhovor Rozprav o médiích na téma IDEÁLY A VÝZVY SOUČASNÉ ČESKÉ ŽURNALISTIKY. Vede ho Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK s Janem Křečkem, odborným asistentem na Katedře mediálních studií IKSŽ FSV UK. 

Jan Křeček se věnuje zejména současné politické komunikaci a při jejím výzkumu se zaměřuje na kvalitativní i kvantitativní analýzy mediálních obsahů a diskurzů. Napsal první přehledovou publikaci oboru pod názvem „Politická komunikace: Od res publica po public relations“ a také řadu článků v odborných periodicích. Podílí se na výzkumech aktuálního zpravodajství a publicistiky v českých médiích. Byl hlavním řešitelem grantového projektu Technologické agentury ČR pod názvem „Vyváženost ve vysílání“. V minulosti také pracoval jako reportér v časopise Mladý svět a byl šéfredaktorem kritické revue Konfrontace.

Zdroj: J. Křeček

Foto: Filip Fryml

Odpovědi na tyto otázky vám poskytne nejnovější bonusový rozhovor Rozprav o médiích na téma LITERATURA PRO DĚTI A DĚTSKÝ ČTENÁŘ, který vede Lucie Šťastná z IKSŽ s ředitelem Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Vítem Richterem.

Vít Richer působí v Národní knihovně ČR od roku 1971 na různých pozicích, například ji vedl jako generální ředitel v letech 2020-2021 a ředitelem Knihovnického institutu je již od roku 1998. Od té samé doby byl také do roku 2013 předsedou Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR a v současné době zde zastává pozici výkonného tajemníka. Působí také jako předseda Ústřední knihovnické rady ČR, poradního orgánu ministerstva kultury. Organizuje celostátní průzkumy čtenářství dětské i dospělé populace a vztahů veřejnosti ke knihám a knihovnám nebo se podílí na práci v redakčních radách časopisů Čtenář a Knihovna – knihovnická revue. 

Foto: Filip Fryml

Zdroj: Wikipedie, Slovník českých knihovníků

Na podobné otázky se ptala Lucie Šťastná z IKSŽ Anežky Kuzmičové, výzkumnice Katedry mediálních studií na IKSŽ, v nejnovějším bonusovém rozhovoru Rozprav o médiích na téma LITERATURA PRO DĚTI A DĚTSKÝ ČTENÁŘ.

Anežka Kuzmičová pracovala 12 let na Stockholmské univerzitě, kde získala doktorát a dále absolvovala odborné stáže v Dánsku, Kanadě a Velké Británii. Na Karlově Univerzitě nejdříve působila od roku 2020 v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě a od roku 2024 vede mezioborovou skupinu zkoumající dětské čtení a čtenářství na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd. Za svůj ojedinělý přístup v oblasti čtení a gramotnosti obdržela v roce 2022 cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru společenských věd. Minulý rok získala ERC Starting Grant (2024-2029) na výzkum čtení informačních textů z pohledu dětí ve věku 9-11 let. 

Foto: Filip Fryml

Zdroj: Anežka Kuzmičová

Těmito tématy se zabývá nejnovější epizoda Rozprav, ve které diskutují Jana Čeňková, odborná asistentka Katedry žurnalistiky IKSŽ FSV UK, Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu při Národní knihovně ČR, a Anežka Kuzmičová, výzkumnice Katedry mediálních studií IKSŽ FSV UK. Diskuzi moderuje Lucie Šťastná z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Všechny tyto otázky vám zodpoví nejnovější bonusový rozhovor Rozprav o médiích na téma FINANČNÍ PŘEŽITÍ MÉDIÍ s Jiřím Hošnou, ředitelem komunikace, obchodu a vnějších vztahů v Českém rozhlase. Rozhovor moderuje Lucie Šťastná z IKSŽ.

Jiří Hošna odstartoval svou mediální kariéru v agenturním zpravodajství České tiskové kanceláře a také jako redaktor Mladé fronty DNES. Do oboru public relations se plně ponořil, když byl mluvčím Královéhradeckého kraje. V rámci své profese kladl důraz na externí komunikaci, udržování a rozvoj vztahů s novináři a také na marketingové aktivity. Podílel se také na evropských projektech, konkrétně spoluvytvářel strategie pro komunikaci a marketing v oblasti veřejné správy a v rámci agentury AMI Communications se na manažerské pozici specializoval na korporátní a krizovou komunikaci, nová média a online řešení. V březnu 2024 bude již osmým rokem působit na pozici ředitele komunikace, obchodu a vnějších vztahů v Českém rozhlase, za který také občasně vykonává činnost tiskového mluvčího.

Zdroj: informace.rozhlas.cz
Foto: Filip Fryml

Odpovědi na tyto otázky, nebo například čím se bude zabývat česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu v tomto roce, si můžete poslechnout v bonusovém rozhovoru Rozprav o médiích na téma FINANČNÍ PŘEŽITÍ MÉDIÍ s Robertem Čásenským, šéfredaktorem magazínu Reportér. Rozhovor moderuje Lucie Šťastná z IKSŽ.

Robert Čásenský pracoval v mediálním prostoru už za svých studií na Filozofické fakultě. V té době také na pozici redaktora v Denním Telegrafu poznal, jaké to je, když se do médií začne míchat politika. Šéfredaktora listu totiž odvolala výkonná rada ODS, protože se jí nelíbilo, kam list politicky směřuje. Čásenský z deníku odešel. Na přelomu tisíciletí vykonával v Lidových novinách funkci zástupce šéfredaktora. Do Mladé fronty DNES nastoupil v roce 2001 původně na stejnou pozici a za pět let se stal šéfredaktorem. Odešel v roce 2013 poté, co Andrej Babiš koupil společnost MAFRA, pod kterou spadá právě i MF Dnes. Po svém odchodu založil magazín Reportér, který od té doby vede jako šéfredaktor, zároveň je jeho jediný vlastník. V současné době je také předsedou české pobočky Mezinárodního tiskového institutu. Zdroj: Wikipedie

Foto: Filip Fryml

To i třeba to, jak se staví k žebříčkům nejvlivnějších žen České republiky, ve kterých se dlouhodobě pohybuje, se dozvíte v nejnovějším bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma FINANČNÍ PŘEŽITÍ MÉDIÍ s Libuší Šmuclerovou, předsedkyní správní rady Unie vydavatelů a předsedkyní dozorčí rady Czech News Center. Moderuje Lucie Šťastná z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Libuše Šmuclerová začala v médiích pracovat v roce 1988, kdy se v Československé televizi podílela na vzniku pořadu Studio Kontakt. V počátcích TV Nova působila jako dramaturgyně prvního investigativního pořadu Na vlastní oči, poté jako šéfredaktorka publicistické redakce a v letech 1999–2004 povýšila na programovou ředitelku a výkonnou ředitelku této televize. V roce 2007 nastoupila jako generální ředitelka do Ringer, a.s., z níž se v roce 2014 stala společnost Czech News Center. V letech 2014 až 2023 zde byla předsedkyní představenstva a od ledna letošního roku vykonává funkci předsedkyně dozorčí rady Czech News Center. V současné době zároveň zastupuje české vydavatele ve světové asociaci WAN-IFRA, kde je od roku 2010 volenou členkou Boardu WAN-IFRA, vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také je členkou Výboru ceny Arnošta Lustiga.

Poslechněte si diskusi s Lukášem Hánou, lektorem kritického myšlení z Growjob Institute, Hanou Košťálovou, programovou ředitelkou projektu Pomáháme školám k úspěchu v Nadaci rodiny Kellnerových, Tatianou Malatincovou, odbornou asistentkou na Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, a Přemyslem Dandou, zakladatelem a lektorem projektu Fak(e)ticky, který rozvíjí kritické myšlení a mediální gramotnost na českých základních školách. Diskusi moderuje Lucie Šťastná z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Poslechněte si diskusi s Ivou Jonášovou,  ředitelkou vývoje a výroby v Českém rozhlase, Ladislavem Vonzem, šéfredaktorem zpravodajství v Rádiu Impuls, a Martinem Hrochem, ředitelem Radio United Broadcasting, s.r.o.  Diskusi moderuje Alice Němcová Tejkalová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Poslechněte si bonusový rozhovor k Rozpravám o médiích, rodičích a dětech, který s Markétou Supou z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK vedla Lucie Šťastná z téhož institutu.  
~ Markéta Supa dlouhodobě zkoumá, jak děti z různých prostředí žijí s médii a také jak a co se o nich učí mezi sebou, ve škole, v rodině a ve veřejném prostoru. Zaměřuje se především na děti ve věku šest až dvanáct let, ale v rámci různých projektů pracuje také s předškoláky a náctiletými. Snaží se pochopit mediální zkušenost dětí jako komplexní a celistvou, a proto se dětí ptá nejen na to, co si myslí, ale také jak se cítí. Doktorát z filozofie mediálního vzdělávání dětí získala ve Velké Británii v roce 2015 a od té doby působí na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Karlově Univerzitě. Jako Fellow však působí také v Centre for Excellence in Media Practice v Anglii. Podílela se a vedla několik výzkumných projektů zaměřených na děti a média v ČR i v zahraničí, publikuje v mezinárodních recenzovaných časopisech a v současnosti usiluje o rozvoj dětských studií v České republice.